Ála Plíhalová, liberecká výtvarnice, která člověka hned při prvním kontaktu okouzlí svou vřelostí a osobitostí. Její tvorba je povětšinou plná živých, obživlých motivů a erotiky. V současné době Ála vystavuje své obrazy v Jolesch v Žitavě, tak se přijďte podívat.

Občas jsem Álu v Liberci zahlédla, ale nikdy jsme si spolu nepopovídaly. Jednou ve večerních hodinách jsem se ocitla v Argonautu. To je místo, kam je možné zajít na koncert, párty, výstavu, ale které hlavně sdružuje umělce a řemeslníky z Liberce, a kde má Ála také svůj ateliér. „Není to žádná instituce. Je to skupina přátel. Občas se tu objeví někdo z Prahy, z Německa, taky ze Žitavy sem jezdí lidi, ale je to o tom, že jim o tom řekli jejich kamarádi a vzali je sem. Máme Facebook i Instagram, už to začíná být docela známé místo, ale pořád se to točí kolem subkultury, komunity lidí. Pro mě je to bezpečné a přátelské prostředí.“

A už mě Ála do svého ateliéru vede, ukazuje mi své většinou černobílé, tuší malované obrazy plné hlav, fantazijních zvířat a postav a tvarů. Prohlížím si detaily a jsem nadšená. Vypráví mi o své práci a s humorem sobě vlastním ukazuje, kde na obrazech najdu prsa.
„Ty bydlíš v Žitavě?“ Ptá se mě Ála. „Já bych tam moc ráda měla výstavu.“
Tuhle příležitost jsem si nemohla nechat ujít. Zeptala jsem se Roberta, který provozuje kulturní knaipu Jolesch v Hillersche Vila v Žitavě. Pár týdnů se nedělo nic. Vyčkávala jsem, až jsem jednou Roberta náhodou potkala a on mi mimochodem řekl, že výstava u nich může být.

A tak se stalo. Je tma a mrzne, je 6. ledna 17:30 a já vcházím do Jolesch, dnes se tu od 18:00 hodin koná vernisáž výstavy, sál se zaplňuje lidmi. Ála pozvala spoustu svých kamarádů z České republiky, přijíždějí z Liberce, Varnsdorfu, ale dokonce až z Ústí nad Labem. Někteří z nich si přivezli i vlastní hudební nástroje.
Večer zahajuje zpěvák a kytarista, který si poeticky říká Cigarette Pillowbag. Zahraje pár svých autorských skladeb na úvod. Pak se ujímá slova Robert, stojí na pódiu a do mikrofonu vypráví, co je Hillersche Vila, jaké aktivity v ní probíhají a všechny návštěvníky srdečně vítá. Mezitím se rozdávají skleničky se sektem na přípitek.
Ála hlasitě volá: „Já mikrofón nepotřebuji, já to zvládnu ukřičet. Děkuji, že jste přišli a na zdraví!“ Všichni si připijí, jak jinak, než na zdraví!
Večer pokračuje a na pódiu se něco děje. Švábik vytahuje looper, Ála se chytá akordeonu a začne zpívat, její kamarád bere do rukou saxofon a Jam session je tu. Večer pokračuje a já příjemně unavená odcházím domů. Je zima a mě tak trochu hřeje pocit, že se hranice mezi Českem a Německem zase o kousíček pootevřely.
Možná to tím nekončí, Robert pozval Álu s jejími kamarády, aby v Jolesch zahráli koncert. Když to klapne, tak si tuhle akci nenechám ujít a určitě vás na ni pozveme na sociálních sítích 3mag. Sledujte nás!

Podívejte se na náš rozhovor s Álou Plíhalovou. Proběhl ve středu 10. ledna v jejím ateliéru v Argonautu v Liberci. Dozvíte se v něm, jaká byla Álina cesta s uměním, v čem je její tvorba originální, čím se Ála živí a co má ráda na životě v Liberci.