Vlastní velikonoce trvají týden, pro který se používá název Pašijový týden. Velikonoční dění vychází z biblických vyprávění a jde o takzvané pašije. Passio znamená v latině utrpení. Pašiový týden začíná Květnou nedělí, která vychází v roce 2024 na 24. března 2024. Květná neděle je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. U nás se k tomuto účelu místo palmových ratolestí užívalo a užívá kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny. Tradiční býval průvod i s posvěcenými ratolestmi. Modré pondělí – 25. března 2024. Kostel se zdobil modrým nebo fialovým suknem, odtud ale přívlastek "modré" nepochází. Jedná se totiž o doslovný překlad německého "blau", které kromě modré barvy nese také význam "neschopný práce" nebo dokonce "podnapilý". V tento den bylo podle tradice možno si zakázat jakoukoliv práci. V lidové tradici se proto dříve používalo rčení o „modření pondělí“ v případě, že se po nedělní oslavě v pondělí nedal očekávat běžný pracovní výsledek. Šedivé úterý – 26. března Šedivé, někdy žluté úterý bylo spojené s úklidem domácnosti. Myla se okna, někde se bílilo, ale hlavně bylo potřeba důkladné vymést pavučiny. Odtud také zřejmě vzniklo pojmenování Šedivé úterý. Očista příbytku neměla jen praktický význam, ale symbolizovala, že se z chalupy vymetou všechny „nečistoty“ i ve smyslu duchovním. Žlutá barva se podle některých výkladů odvíjí od toho, že se po vymetení nepořádku a umytí oken do našeho domu opět dostanou paprsky slunce. A právě světlo a slunce tato jásavá barva symbolizuje. Škaredá (sazometná) středa - 27. března 2024 Tento den se připomíná, jak Jidáš zradil Ježíše za 30 stříbrných. Jméno Sazometná středa získala podle toho, že se tento den vymetaly komíny. Podle lidové pověry se v tento den lidé neměli mračit, aby se nemračili všechny středy v dalším roce. V tento den se pekly jidáše, které se jedly ve čtvrtek. Jedlo se ale nějaké „škaredé“ jídlo, přesněji jídlo, které se záměrně přichystalo jako nevzhledné. Zelený čtvrtek 28. března 2024 Zelený čtvrtek je v křesťanské tradici dnem poslední večeře Páně. (latinsky feria quinta hebdomodae sanctae) své jméno získal pravděpodobně podle křesťanského názvu v němčině Greindonnerstag (lkavý čtvrtek), což se mohlo změnit na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej! Na Kittelovsku byl zelený čtvrtek dnem koledy. Koledovat chodívaly v tento den dívky. Chlapci čekávali až na velikonoční pondělí, kdy vyráželi brzo zrána s pomlázkami. Protože zvony odlétají až do soboty do Říma, jejich zvuk nahrazují velikonoční řehtačky. Když měla dívka pro chlapce připravenou pěkně nazdobené vejce, o pouti sv. Josefa jí chlapec na oplátku koupil dárek. Na zelený čtvrtek bývalo jídlo ještě postní, dle tradice nejlépe zelené a jarní, např. špenát z kopřiv. Řehtačky a klapačky byly vyráběny ze dřeva. Vydávaly rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma). V německy mluvících oblastech je užívání řehtaček ve velikonoční době velmi časté, používá se slovo Ratsche. U nás bychom řehtačky mohli najít již v předkřesťanských dobách, kdy s nimi staří Slované podnikali rituální magické obchůzky, jež měly ochránit obec a úrodu. Podobný průvod se pokusíme provést i na Kittelovsku, ale z praktických důvodů, se připomínky všech zvyků uskuteční při akci v sobotu, 23.3. 2024. Velký pátek 29. března 2024 Vítej, vodičko čistá, která tečeš z ran Ježíše Krista. Omýváš břehy, kamení, omyj mne, hříšné stvoření. Na Velký pátek se neslaví mše. V katolické liturgii se čtou z Písma Janovy pašije, často podané dramaticky nebo hudebně. Na Velký pátek se vážou i některé lidové tradice, často předkřesťanského původu. Tento den je spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady; v tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována; nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se ovšem připisovala koupelím - ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví po celý rok. Na Kittelovsku lze navštívit např. Studánku sv. Josefa, nebo rybníček před Kittelovým domem. Z postních jídel, které se jedly v tento den lze vzpomenout Bylinkovou bílou velikonoční polévku z magického devatera bylin. Bílá sobota 30. března 2024 Skončil půst. Pekly se jidáše, velikonoční beránek, mazance, vajíčka, chléb, připravovaly se pomlázky. O velikonocích se také hledala hnízda s velikonočními vajíčky. Většinou rodiče vyráběli hnízdečka a dětem k nim naznačovali cestu, třeba trousením nějakého pamlsku směrem k hnízdu. V Kittelově domu bývalo hodně rodin a proto býval oblíbeným místem pro koledy. K jídlu býval na Pěnčínsku l tradičně pečený beránek se svítkem. Nádivky byly součástí kuchyně až mnohem později, v Kittelově době se nestalo, aby se nákladné bílé pečivo nechalo ztvrdnout, proto býval tradiční svítek. Velikonoční neděle 30. března 2024 Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční je největším křesťanským svátkem, kdy došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávali posvětit jídlo, například pečeného beránka nebo mazanec, to následně sami jedli. Kus takového pokrmu by měl dostat i každý host v domě. Část posvěceného pečiva věnovali lidé například také hospodářství, aby se mu dařilo. Velikonoční, červené pondělí 1. 4. 2024 Velikonočnímu pondělí se také říká červené. Již tradičně už je tento den spojen s pomlázkou a koledováním. Chlapci se s pomlázkou vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka. Červená barva na kraslicích má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista. Kraslice – vyfouknutá vejce ale dívky hochům nedávaly, šlo o symbol smrti. (text dále dát do kurzívy, jako vsuvku) Vyfouknutými vejci by lidé dříve zdobily Morenu, symbol smrti. Smrtná neděle se slaví dva týdny před Velikonocemi, je to předposlední postní neděle, letos připadá na 17. března 2024 Smrt neseme ze vsi – nové léto do vsi Smrt plave po vodě – nové léto k nám jede. Tímto obyčejem dochází tedy k uzavření jednoho cyklu, se smrtkou se vynáší i zima a přivolává a vítá se období jara a léta. Velikonoční zdobení vajec: Historie vajíček ve spojení s velikonočními svátky je velmi dlouhá a jsou symbolem Velikonoc stejně jako pomlázka, pečený beránek nebo mazanec. Barvená a zdobená vajíčka jsou nedílnou součástí velikonočních svátků od dávných dob a mají různý symbolický význam. Vajíčko bylo již v předkřesťanských dobách pokládáno za symbol úrodnosti, života a vzkříšení. Vejce také symbolizovalo zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Někdy je chápáno i jako zamčený hrob, ve kterém je ukryt život.

Pro ty, kdo budou chtít poznat staré velikonoce pod Černou Studnicí na Pěnčínsku všemi smysly, je připravena v Kittelově muzeu velikonoční zážitková tabule s jídly. ale i povídáním a folklórními zvyky. Recepty jídel pro ochutnávku i pro vaši velikonoční inspiraci. Podávat se bude krom jiného škaredý trhanec, Zelený bylinko-kopřivový špenát, Velkopáteční postní bylinková polévka, pučálka, velikonoční nádivka, jidáše či pěnčínská specialita jehněčí se svítkem. Někteří koledníci by si mohli vykoledovat i škvarkovou placku, nebo buchtu či koláč. Rezervace, vstupenky doporučuje předem na info@kittelovomuzeum.cz VSTUPNÉ: 200 Kč - platí i na předchozí program pro den 23.3. 2023