Tripoint Vibez: tanec a hudba - univerzální jazyk, který spojuje

Tripoint Vibez: tanec a hudba - univerzální jazyk, který spojuje

Kulturní informant

»Inovativní taneční série spojuje milovníky elektronické hudby v regionu Trojzemí. Energické basy a elektrizující rytmy sjednocují národnosti bez ohledu na státní hranice. Grzegorz Dusza, tvůrce projektu, nám vypráví o tomto jedinečném počinu klubové scény. Zapomeňte na diskotéky - Tripoint Vibez je tanečním rájem, který nabízí novou éru spojenou s tradičními hodnotami a moderním elektro soundem. Zážitková show, která vám rozproudí krev a propojí s dalšími tanečními nadšenci.«

Tripoint Vibez je putovní taneční série se specializovanou klubovou elktro hudbou. Akce, která se koná na různých místech v regionu Trojzemí, sdružuje od svého vzniku všechny milovníky tance a Bass-Dub-Sounds. Zde se mísí národnosti a navazují přátelství, bez toho, aby existovalo rozdělení mezi zeměmi a národy. Každý je vítán. Zcela na základě demokracie stojící, bláznivý projekt se stal vlajkovým projektem pro region Trojzemí a jeho energii. Co se nepodařilo úředníkům, to příkladným způsobem rozvinul Grzegorz Dusza. Bez fondů a projektů EU.

Magda Kościańska: Jak vznikl Tripoint Vibez?


Grzegorz Dusza (Tripoint Vibez): Začal jsem před více než 3 lety. Tehdy jsem si říkal, že se toho v regionu Trojzemí zas tak moc neděje, pokud jde o tento typ hudebního žánru, a zda by se to dalo změnit. Mám svůj vlastní Soundsystem, vždy jsem chtěl hrát tento typ hudby a přinášet ho do různých komunit. A zároveň přinášet pojetí Trojzemí jako celku, ne jako něčeho rozděleného na tři části, ukázat zcela nové možnosti. Měl jsem nápad pracovat v této oblasti, jako by to bylo jedno místo. Tak jsme se se skupinou přátel rozhodli, že to zkusíme. A tak naše první prezentace vznikla v Großhennersdorfu, malé vesničce u Žitavy, v malé hospůdce, kde se tehdy sešlo 120 lidí. To byl signál, že potenciál je obrovský a že se musíme chopit příležitosti.

MK: Byla tato první akce již mezinárodní?


GD: Snažím se nepoužívat slovo mezinárodní, hranice jsou nakresleny na mapě, jsou to oddělené země, ale pokud tady někdo vyrostl a prožil celý život mezi těmi čarami na mapě, tak si uvědomí, že tyto čáry jsou vlastně jen na mapě a ne mezi lidmi. Na první ročník přijelo publikum z Bogatynie, Zgorzelce, Prahy, Liberce a okolí. Přítomno bylo hodně mladých lidí, což bylo velmi slibné, protože to bylo důkazem, že i mladší generace má zájem o non-mainstreamovou hudbu. Od začátku se předpokládalo, že půjde o alternativní putovní party, iniciativu „hudební restaurace“. Hned od začátku jsem plánoval, že budu hrát v Großhennersdorfu, Görlitz, Bogatynii nebo Liberci, protože myšlenka byla od začátku hrát na všech stranách, zaujmout každého, kdo bydlí poblíž, ty, kteří chtějí něco společného prožít. Zajímavé je, že u 2. a 3. prezentace se našli lidé, kteří byli už na 1. prezentaci, kteří "zůstali" a podíleli se na akcích následujících, naposledy dokonce při 15. akci v řadě.

1920 0 J2 A0586

MK: Události od Tripoint Vibez jsou také jedinečné v tom, že zvete každého, protože každý popis je ve 4 jazycích.

GD: Vždy jsem psal ve čtyřech jazycích, protože mám dojem, že němčina, čeština a polština jsou samozřejmě hlavní jazyky, kterými se v Trojzemí mluví, ale beru v úvahu i to, že jsou tady lidé, kteří nemluví některým z těchto jazyků a rádi by přijeli, a snažím se tak poskytovat informace na takové úrovni, aby se z nich každý mohl dozvědět co nejvíce více a mít z toho užitek.

MK: Způsob, jakým komunikujete s lidmi, působí velmi přirozeně, nikdo není ignorován, nikdo není více či méně důležitý. V podstatě to vypadá, jako by nebylo jasné, zda jde o českou, polskou nebo německou iniciativu.


GD: Nezáleží na mé národnosti, já se tím nechlubím. Jsem obyvatel Trojzemí a to je moje malá vlast, tady jsem místní, jsem velký patriot. Je to přirozená věc a myslím, že máme velké štěstí, protože takových míst na světě není mnoho. Setkávají se zde 3 kultury, 3 jazyky a 3 hranice. Všechny tři země se tu propojují a mísí. Bylo pro mě přirozené to používat a ne se tím strachovat.

MK: Kdo jsou hosté, které zvete na Tripoint Vibez?


GD: První akce sloužila k tomu, aby si veřejnost na tento způsob hraní zvykla; byli tam místní umělci a nedávno jsem pozval Soundsystém z Jablonce, producenty z Wrocławi a z Berlína. V Trojzemí jsou věci vždy různobarevné. Také vždy otevřeně píšu, že zvu všechny, ať už pocházejí z jakékoli části Trojzemí, klasické „All tribes welcome“.

MK: Vyvinul se Tripoint Vibez v průběhu let? Změnilo se něco?


GD: Hlavním motivem je Dub-Musik, Bass-Musik, okolo Reggae digitální, ale taneční. V tomto ohledu se nic nezměnilo. A co se změnilo? Rozsah. Pokud se podíváte na statistiky na sociálních sítích, v závislosti na akci je to až několik tisíc lidí, kteří obdrží informace o Tripoint Vibez. Nemyslel jsem si, že je možné oslovit tolik lidí jen tím, když děláte něco pouze lokálně.

MK: Tripoint, co je to za lidi?


GD: Záleží na akci, protože když změníme místo, přijdou ke spolupráci další noví lidé. V průměru je to 4-5 lidí, bez kterých se akce nemůže konat, protože jsou to lidé, kteří jsou zodpovědní za techniku, zvuk a přenášení reproduktorů. Je to skupina lidí z různých částí Trojzemí, odevšad, dalo by se říci.

1920 0 J2 A0583
20200124 173855
© Tripoint Vibez

MK: Vidíš nějaké rozdělení a rozdíly mezi lidmi, kteří se scházejí na vašich akcích?

GD: Vůbec ne. Ale možná už jsem si tak zvykl, že je to tady tak rozmanité. Také nejsem typ, který by se rozhlížel kolem sebe a hledal rozdíly. Ale miluji chvíle, kdy vidím své liberecké kamarády ráno ve Wolimierzi, protože tam většinou po nějakém soundsystému spíme, jak se domlouvají na dalším setkání s přáteli z Drážďan, Görlitz nebo Zgorzelce. Podle mě je to to nejlepší, co může Tripoint Vibez udělat, tyhle kontakty, setkání, přátelství. Tyto příběhy začínají s Tripointem a žijí pak dál samy.

MK: A fungují tyto stereotypy v tvém týmu? Na tvých akcích?


GD: Kdybych o tom vůbec přemýšlel, možná bych nějaké našel. Nemyslím si, že lžu, když řeknu, že žádné nejsou. Jde také o to, jaké otázky si kdo klade, protože kdybych se ptal: Co si myslíte o té či oné národnosti, pak by možná vyšly na povrch rozdílné příklady, ale pokud si takové otázky nekladete, ale hledáte smířlivé otázky , pak se ukáže, že máme více společného než rozdílů, že vás víc spokuje, nežli rozděluje.

MK: Takže Tripoint Vibez je ukázkovým příkladem integrace lidí z různých zemí, integrace zdola nahoru. Vytvořili jste něco, co se institucím, které se nás někdy snaží dát silou dohromady, nepodařilo.


GD: Mluvit o integraci je často komplikovanější než se ve skutečnosti integrovat. Slovo integrace nemám moc rád, snažím se ho v kontextu našich akcí nepoužívat, protože to není nutné. Myslím, že když vytvoříte podmínky pro to, aby se lidé setkávali a dělali něco společně, nemusíte používat slovo „integrace“, protože i když se tomu tak neříká, stane se to samo.

MK: Cítíš se všude Trojzemí jako doma?


GD: Vyrostl jsem v Bogatynii. V Německu žiji 6 let, v Česku jsem nežil, ale jako dítě jsem trávil odpoledne na koupališti v Kunraticích, potkal jsem dobré lidi a na každém z těchto míst se cítím bezpečně. Stává se, že jeden večer jedeme na vernisáž do Žitavy a o 2 hodiny později do Jablonce na Soundsystem-Party, vše jen 30 minut jízdy od sebe. K těmto úžasným věcem máme neomezený přístup. Trojzemí je jedna velká sbírka vzájemně propojených center, ať už jde o kulturní centra nebo rekreační střediska. Využívám toho a všude se cítím jako doma.

MK: Tripoint Vibez má další zajímavý prvek. Jedinými sponzory jsou sami účastníci.


GD: Ano, vypadá to jako typické dávání prostředků dohromady, abychom zaplatili sál, zaplatili formality, abychom mohli zorganizovat akce, nespolupracujeme s žádnou institucí, úřadem, organizací, nechceme, aby to bylo politické, nechceme aby si to jedna či druhá strana náhodou nepokusila stáhnout na svou stranu. To jsou vibrace Trojzemí tak, jak jsou.

MK: Mají vaše akce nějaké poselství? Jde přitom o něco?


GD: Vždy probíhá aktuální komentář k situaci, nemůžete být lhostejní ke zlu. Nedávno jsme pozvali ženy z Ukrajiny, které připravovaly a prodávaly jídlo, alespoň jsme mohli takto něčemu takovému pomoci. Je pro nás důležité se setkávat, cítit jednotu s druhým člověkem, nebýt na všechny ty problémy a otázky sami. Neméně důležitý je i aspekt zábavy, protože tanec jako forma pohybu je prostředkem ke zklidnění a zvládání různých problémů. Nechť je toto poselství od Tripointu – setkat se a společně zvládnout to, čím se zrovna zabýváme...

MK: Máš vysněné místo, kde chceš hrát?


GD: Samozřejmě Bod Trojzemí, jako doplněk a naplnění, oblast, kde se tyto tři pásy mapy protínají. Bylo by hezké uspořádat tam festival a pokud ne, možná bychom tam mohli jednou odpoledne hrát.

1920 0 J2 A0571