Akce se koná v němčině.

Přihlaste se prosím do 17. dubna 2024 na e-mailové adrese museum@zittau.de.

Město Žitava se může ohlížet za dlouhodobými a mnohostrannými vztahy s Itálií. Již v 17. století Žitavané studovali v Padově, pobývali v Benátkách nebo během svých kavalírských cest navštěvovali města Neapol, Řím či Sienu. Od 18. století si občané města Žitava pořizovali rozmanité italské umělecké výrobky, které svědčí o zvýšené touze po vzdělání v té době. Tato mistrovská díla se stala součástí žitavské radniční sbírky a dodnes tvoří důležitou část sbírek Městských muzeí Žitava. Mezi díla získaná v té době patří četné lepty Giovanniho Battisty Piranesiho (1720-1778), které vyobrazují slavné pohledy na město Řím.

V 19. století a na počátku 20. století směřovali umělci ze Žitavy a Horní Lužice jako Adolf Thomas (1834-1887), Michael Wentzel (1792-1866) a Albert Zimmermann (1808-1888) na jih a na nádherných obrazech zachycovali světlem zalité krajiny, města a vesnice, romantické zříceniny a scenérie.

Dodnes existují různorodé styčné body mezi Žitavou a Itálií: Pro žitavského geologa Curta Heinkeho (1890-1934) byla Itálie rovněž cenným cílem. Z Vesuvu a Etny přivezl horniny, které se staly součástí sbírky po něm pojmenovaného muzea. Za druhé světové války bojovali vojáci z Horní Lužice v Itálii a během následného zajetí objevili svou lásku k této zemi. Od roku 1971 spojuje Žitavu a Pistoiu intenzivní partnerství měst, které je z hlediska historie pozoruhodné a dodnes se vyznačuje čilou výměnou.

Na výstavě tyto staleté vazby mezi Žitavou a Itálií ilustrují unikátní objekty. Na jaře a v létě 2024 se tak v budově Heffterbau otevře široké okno na jih.