Marcel Frehse a Heiko Fehrmann se pohybují v lesích Žitavských hor. Když se nechávají unášet přírodou, jsou nejraději vybaveni analogovým fotoaparátem a záznamovým zařízením, aby mohli zaznamenat tyto zvláštní okamžiky: 'Zachytit les, pokud je to možné, bez lidského vlivu,' říká Heiko a při tom se usmívá.

Je pro ně důležité 'vzdálit se od cest a co nejhlouběji proniknout do lesa, abychom vytvořili úzký vztah s touto přirozenou krajinou.' Chtějí naslouchat. Naslouchat světu, ve kterém nacházejí inspiraci a jeho zvuky se stávají součástí jejich hudby. A to vyžaduje čas. Až takoví místo najdou, zůstanou stát. Pozorují a naslouchají. Šustění listí na zemi, zpěv kosů v houštině, šramotění větví vysoko nad nimi. Jediným lidským zvukem je jejich vlastní dech, který se snaží, co nejvíce potlačit. Tato zkušenost je spojila už před několika lety.

A spojuje je také společné hudební komponování. Jsou projektem Nemo & Jaymon a svou hudbu vydávají na svém vlastním netlabelu Forest Roots. Přesto jsou navzájem odlišní jako jehličnatý a listnatý strom. Jeden pracuje v oblasti webového hostingu, druhý je vychovatel pro osoby se zdravotním postižením. Heiko je ovlivněn house a technem. 'Nakonec jsem objevil reggae a dub, což silně ovlivnilo mé kompozice.' Miluje jasnost v hudbě a tvoří beaty a rytmické prvky. 'Z praskání a šramotu stromů se dá snadno vytvořit basový bubeník a rozvinout rytmus.'

Marcel, jak sám říká, je melancholický typ, který pracuje se syntezátory. Ladí syntetické zvuky, manipuluje s překryvy zvuků a melodiemi, dokud nevznikne jeden z těch nezaměnitelných zvuků, který přesně odráží jeho dojem z toho, co zažil.

A když jste u něj doma, brzy pochopíte, co znamená 'naslouchání zvukům' a 'vytváření nálad'. Jeho práce se syntezátory dávno překonala začátečnickou úroveň. Když má čas, zkouší nová zařízení. 'Ne vždy jsou nejnovější zařízení ta, která dávají požadovaný zvuk, zamýšlený zvukový svět.' Jeho hlas zaznívá fascinovaně, když popisuje funkce a možnosti své sbírky hudebních zařízení, které sahají čtyři desetiletí zpět. A to také slyšíte.

Tvoří hudbu každý zvlášť. Každý z nich má jiný pohled na přírodu, jinak naslouchá lesu, vnímá různé zvuky. Nahrávky z tyčových rekordérů se promítají do jejich hudby. Ale každý z nich tyto nahrávky používá jako zdroj pro své vlastní zvukové kompozice. A zároveň jsou tyto nahrávky propojením s přírodou samotnou, jakýmsi potvrzením.

Později se sejdou, doplňují zvukové stopy, experimentují se zvuky a rytmy, dokud nejsou stopy "kulaté". Je to jako u všech tvůrčích procesů: "Musíte vědět, kdy je to hotové, nesmí v tom být příliš mnoho, ale také musíte umět rozpoznat nápad. Když před sebou vidíte kymácející se stromy a cítíte praskání zmrzlé země, pak se vám podařilo přenést tuto náladu do hudby." Jejich cílem není zobrazit prostředí. Jde jim o odraz pocitu, představy lesa a jeho významu mimo městský svět. A ta je pokaždé jiná. "Popisovat, jaké to je, když se procházíte po zemi pokryté zimním sněhem, je úplně jiné, než jaké to je v létě, kdy je země suchá a křehká a i v lese se vzduch zahřívá. Šustění listí, brouci pod kůrou, a když máte velké štěstí, tak i datel nebo sova." Všechny tyto zvuky a šumy jsou pro ně hudbou.

Jednou byli v noci venku a vedle nich se ozval výr velký, velmi hlasitý. Nebylo jiné cesty. Z toho později vznikla skladba Nachts im Wald (Noc v lese). Syntezátory otevírají prostor, prostor zvuků. Zvuků, které se vynořují v dálce. Sféricky vedou ven, pryč od lidí a dopravy, k původu světa přírody. Ať už do míst, ponurých a hrozivých, kde světlo pohasíná, nebo do těch, kde hudba tlačí na otevření brány a koruny stromů se formují do katedrály.

Peter Wohlleben mluví o světě rostlin, v němž mohou nerušeně žít zvířata - o světě života, který člověka vůbec nepotřebuje - v němž rostliny mohou bujně růst, stromy se nechají zkrásnět, a když přijde jejich čas, mohou v něm zůstat.

A zatímco hudba pulzuje, soustředění roste a myšlenky plynou dál. Jaký význam má pro nás les? Může se zdát nejisté, zda si stromy mezi sebou budují sociální vztahy. Spíše se však zdá být prokázáno, že lidé jsou pro všechen ostatní život postradatelní. Na druhou stranu význam stromů a lesů pro člověka je nesporný a každý by popsal vliv jinak.

Pro mnohé je to místo rekreace. Zároveň je v něm cosi odtažitého a mystického. Pro ty, kteří lesy znají, stromy a síť rostlin vyzařují přitažlivost, něco uklidňujícího nebo jsou prostě krásné. Stejně jako oceány jsou i lesy prapůvodní formou našeho přírodního prostředí. Je tedy správné, abychom se jako lidé vraceli do lesů, zpět k sobě samým a ke svému přirozenému prostředí.

Myšlenky nemusí chodit tak daleko. To, co kořeny lesa probouzejí, je rozhodně naše pozornost. A protože tento svět a naše pocity se tak těžko vyjadřují slovy, existuje tato hudba, aby si našla cestu k našemu sluchu a smyslům.

Tato hudba není určena pro chvíle, kdy jste v plném zápřahu a pracujete na svých úkolech. Tato hudba na pomezí ambientu a dubu s mnoha jemnými vlivy potřebuje čas jako procházka lesem. A věnovat si ten čas se rozhodně vyplatí. Tak se pohodlně usaďte a zaposlouchejte se.