Gerhard Zschau prodává příběhy, které se nosí. Zatímco jiné módní značky prodávají obyčejná trička, tepláky nebo čepice, naleznete na oblečení zhořelecké značky LABA bájné postavy jako je Krabat, Pumphut nebo Polednice. To, co na první pohled k sobě moc nepasuje - báje a móda - je od roku 2016 úspěšným příběhem, protože LABA spojuje tradiční příběhy se současností prostřednictvím moderního designu a příběhů. Polednice není prezentována jako hubená stařena, která v popelavém poledním horku přináší smrt těm, kteří stále pracují na poli, namísto toho, aby si udělali pauzu, ale jako dívka, kterou bychom mohli označit za strážkyni bezpečnosti práce - nebýt zakrvaveného srpu v její ruce. Srbský vodník nemá ani zelenou kůži, ani nenosí oblečení, ze kterého kape voda. Jeho tvář na tričku z kolekce LABA je spíše protkaná modrými vlnami lužické krajiny rybníků. Gerhard Zschau nepovažuje ale ani hornolužické ságy za zastaralé: „Jde většinou o to, jak jednáte s lidmi, zejména s pracovníky, jak s nimi zacházíte a zda jim spravedlivě platíte. Témata, která jsou i dnes stále aktuální a která již poháněla k činu Pumphuta. Byl něco jako Krabat z Horní Lužice a stal se zlým, až poté, když mu byla odepřena jeho oprávněná mzda.“

Cválající Pumphut

Mlynářský učeň Pumphut je jedním z motivů LABA kolekce. Na rozdíl od moderních interpretací postav z legend používá Gerhard motiv od Paula Sinkwitze. Myšlenka ho napadla během výstavy o ebersbachském umělci na Zemském úřadě v Görlitz. "Jako syn tkalce pláten vyrostl s klapotem tkalcovských stavů. To muselo být zatraceně hlasité, ale možná právě proto jsou jeho dřevoryty tak působivé. Nejprve jsem chtěl vzít jeden z výjevů, kde můžeme vidět tkalce za jeho tkalcovským stavem, ale to bylo pro mě přeci jenom příliš depresivní. Tehdy to musela být tvrdá práce.“ Nakonec to byl dřevoryt Pumpnhuta, který cválá ve vzduchu na luční kobylce. "Obrázek není úplně jednoznačný, každý si může, vedle původního příběhu, interpretovat svůj vlastní příběh. Chlápek s absurdně velkým kloboukem a prutem v ruce letí nad vesnicí na kobylce. Více LSD úlet snad ani není možný.“ Dědici mu rádi přenechali práva na starší motivy od Paula Sinkwitze nebo Rudolfa Warneckeho. "Byli rádi, že se na tato díla nezapomíná, a že přišel někdo, kdo se o ně zajímá." Vnímají to, jako velké ocenění.

Lekce historie s LABA

Nové motivy pocházejí od mladých umělců, které Gerhard nachází mimo jiné na Instagramu. Modrého kapra navrhl například René Seidel z Löbau, polednici vytvořil umělec z Berlína. Vodník byl vytvořen na základě návrhu Gerhardovi přítelkyně. Ostatní motivy vznikali mimovolně při čmárání na kuchyňském stole. "Tady, v dvojjazyčné Lužici, na vás ty myšlenky doslova skáčou. Příběhy, které nacházím během svého výzkumu, jsou tak zajímavé, že se musím ovládat, abych nepracoval se zdroji a abych toho nevyprávěl tolik o produktech, že by lidé již ztratili potřebu něco si koupit. LABA není jen módní značka, ale také vzdělávací instituce.“ Myšlenky, které Gerharda napadají, se netýkají pouze designu, ale také materiálu použitého v LABA Fashion. Zcela v duchu Pumphuta dbá Gerhard na to, aby byly všechny materiály vyrobeny za spravedlivých podmínek. Kdykoli je to možné, tak používá místní tkaniny. Pytlíky na cvičení jako Walk The Lein nebo Nightleiner byly všechny vyrobeny u výrobce plátěného zboží v Neukirch. Náprsní kapsy pro trička Brutani, také láskyplně nazývané „brusttaschennicky“, jsou vyrobeny z padesát až šedesát let staré látky, kterou našel na bleších trzích v regionu. Mimochodem ty jejich charakteristické různobarevné pruhy sloužily jako hraniční čáry pro vyhlazování látek.

Kiep It Real - batoh z Horní Lužice

Vyrábět pouze trička, tepláky nebo svetry by bylo pro Gerharda příliš nudné. Proto vždy existují další produkty, například filtrační sáček na kávu. V určitém okamžiku dostal nápad udělat batoh, který se tradičně vyrábí v Horní Lužici. "Nevím přesně, jak jsem ten nápad dostal, ale najednou na mě v zápisníku vyskočila kresba a už mě nepustila." Tvar batohu připomíná nůši, kterou se dřív přepravovala sláma nebo dřevo. Batoh je upleten výrobcem košů z vrb, které rostou na jeho pozemku v Milkel. Popruhy vyrábí sedlář ze sousední vesnice Camina a koš je podšitý atlasovou látkou, zvláštním plátnem, které je vyrobeno speciální technikou tkaní.

LABA v Lockddown

Pandemie také převrátila i další Gerhardovy plány. Corona zpomalila také „ faschion-kamion“, s nímž chtěl Gerhard projet Horní Lužici, aby představil své výrobky a povídal si s lidmi při kávě. Gerhard si nicméně nechce stěžovat. "LABA je spousta práce, ale také spousta zábavy. Radost z příběhů, z kreativity a řemeslného zpracování.“ Zdá se, že to se také líbí zákazníkům LABA Fashion, jak si můžete přečíst v komentářích v obchodě a na Facebooku. Pocházejí nejen z Horní Lužice, ale z celého Německa a dokonce i ze Švýcarska. Mimochodem, ti, kdo nakupují u LABA, nakupují nejen regionální příběhy, ale také něco dělají pro Horní Lužici. LABA prostřednictvím prodeje podporuje sdružení jako Mission Lifeline, Oberlausitzer Tafel, Ganzmacher z Budyšína nebo Bahnhofsmission Görlitz.

Gerhard zveřejňuje příběhy o LABA a Horní Lužici na svém blogu.