„Yaron Herman si osvojil kompletní Evropou formovaný jazzový idiom,“ napsal kdysi týdeník DIE ZEIT o izraelském pianistovi, který se ke klavíru dostal teprve v 16 letech. Dnes se Herman pohybuje mimo všechny dělicí linie mezi jazzem a klasikou, popem a izraelským folklórem.  

Poté co ztroskotal jeho sen o basketbalové kariéře, rozvinul Herman (nar. 1981) svou vášeň pro klavír. Následoval raketový vzestup, kdy se stal jedním z nejuznávanějších pianistů své generace. Rychlost, s jakou se dokáže učit a vstřebávat hudbu, je pozoruhodná.  

Jeho nadšení a talent z něj brzy učinily pianistu, o němž všichni mluvili s obdivem a úžasem. Yaron Herman je v podstatě samouk, jeden z mála skutečných autodidaktů dnešní doby. Nikdy nezískal klasické hudební vzdělání. V jeho sólové hře lze vnímat stejně tak Chopina jako Keitha Jarretta, jednoho z pianistů, kteří jej nejvíce ovlivnili. Herman miluje melodii v její rafinované jednoduchosti.