Martin píše o sobě:
"Po většinu svého života jsem se jako postižený člověk snažil násilím zapadnout do svého okolí. Přitom jsem se dopouštěl mnoha chyb, které vystavovaly mě i mé okolí posměchu a opovržení. Myslel jsem si, že tím budu okolím přijat a zasloužím si pozornost, která mi tolik chyběla.
...Zájem a pozornost přicházely od lidí kolem mě....
Zaplatila jsem za ně tou nejvyšší měnou - ZDRAVÍM!
V důsledku vtipů senilních kamarádů ze základní školy jsem málem přišel o život.
Ani dnes mě mnozí nevnímají jako plnohodnotného člena společnosti, i když dnes už mě poznámky ignorantů nemohou ovlivnit, protože jsem poznal svou hodnotu.
Dnes už vím, že kvůli svému postižení nejsem v mnoha oblastech rovný ostatním.
Dříve mě to trápilo do té míry, že jsem se snažil odejít z tohoto světa za vlastních podmínek. Jak jsem vděčný prozřetelnosti, že jsem tehdy své plány neuskutečnil.
Slabší? Pomalejší? Méně chytrý?
Možná, to mi nepřísluší posuzovat!
Díky tvrdohlavosti, kterou jsem si vypěstoval za léta boje v touze uskutečnit své předpoklady a plány - VÍM ! - že jsem schopen jít dál, zažít víc.
Už mě neodrazuje smích, posměch a poszturchiwania druhých. Dnes je to " palivo", které mě žene vpřed.