Taneční představení Dana Pellega a Marka E. Weigerta

Premiéra

Zemřít bez soudu na samotce za to, že člověk urazil vládu - přál by si snad někdo stát, kde jsou takové poměry normou? To jistě ne. Přesto se stále setkáváme s lidmi, kteří volají po tzv. silných mužích, po „spořádaných poměrech“, dokonce po „disciplíně a pořádku“. Někteří si přejí jasné autority, jiní návrat NDR a další zase relativizují dokonce období národního socialismu. Lidé opakovaně podléhají údajně charismatickému vábení despotů a diktátorů. Co je tak přitažlivého na autoritářských režimech nebo na fašistických myšlenkách, že se touhy po silné ruce či silném státu zkrátka nemůžeme zbavit?

Erich Fromm a Theodor W. Adorno se domnívali, že identifikovali typ člověka, který touží po nepovolených, utiskujících a servilních vztazích: tzv. autoritářskou osobnost, která obdivuje sílu, schvaluje konformitu a hierarchii, oslavuje násilí, odsuzuje individualitu a pohrdá citlivostí a sebereflexí.

Vydejte se s námi na poutavou cestu za konfliktem, který možná dřímá v mnoha z nás: konfliktem mezi touhou po svobodě a nutkáním se jí zříci.