Paříž, Berlín a New York jsou široce uznávány za metropole moderny, která sama sebe vnímá jako avantgardu ve své podstatě a nároku a vyznačuje se odlišnými styly abstrakce v obrazovém ztvárnění.

Tento tradiční pohled však do značné míry ignoruje regionální vývoj mimo tyto metropole. Expresionistické, kubistické a konstruktivistické varianty abstraktního umění jsou nadnárodním fenoménem již více než 100 let.

Takto postižena byla i oblast dnešního Trojzemí mezi uměleckými centry Praha, Drážďany a Breslau. Ozvaly se skupiny, instituce a jedinečné umělecké osobnosti nadregionálního významu, například ze Zhořelce, Breslau a Bischofswerdy. Politická nesnášenlivost, dvě světové války a desítky let trvající dělení Evropy na západní a východní tábor několikrát přerušily rozvoj a pokusily se jej potlačit. Své místo v umění si však abstrakce ve stále nových uměleckých podobách udržela dodnes. Člověk si vybaví jména jako Otto Mueller, Gerhart Richter, Strawalde, Sigmar Polke, Horst Weber, Frank Nitsche a Thoralf Knobloch, významní představitelé, kteří zde, na základě svého původu získávali první umělecké zkušenosti a později dobyli světové galerie, muzea a umělecký trh.

Je také důležité znovu objevit mnoho dalších umělců, kterým se dosud dostalo jen malé mezinárodní pozornosti, jako Hans Tischler, Fritz Neumann-Hegenberg, Marg a Oscar Moll, Carl Lohse, Willy Schmidt, Horst Strempel, Hans Schulze nebo Reinhard Roy, kteří našli cesty a ponechali je otevřené, takže od té doby, co se přeshraniční kulturní výměna stala opět samozřejmostí, mohla abstrakce ve výtvarném umění opět nabrat na rychlosti.

Od soboty 2. července 2022 zvou Kulturně historické muzeum františkánského kláštera a Galerie "Kunstlade" své návštěvníky s velkým množstvím umělců ze všech tří zemí napříč generacemi a médii k individuálnímu pohledu a uměleckému diskurzu o historických, uměleckých i aktuálních problémech. . Jako představitele je zde třeba jmenovat českého malíře Zdenu Šafku, Janusze Jasińského z Polska a žitavskou umělkyni Elke Noßky.