„Děkuju pěkně! Všechno nejlepší pro la familia!“ Maria posedává před diskontem, v ruce prázdný kelímek od kávy. Jen málokdo jí něco dá, ale ona dál trpělivě vyčkává. Její muž Tirloi také žebrá, na jiném místě. Ten se v průběhu času raději zdržuje v Německu než v Rumunsku, Marii se však stýská po vnučce. S příbuznými tak pravidelně jezdí do své vlasti, v níž není žádná práce, až na vázání košťat z klestí za pár centů. Přes pět let doprovází Andrei Schwartz skupinu Romů a sleduje jejich život na ulici v Hamburku a doma na vsi v Rumunsku, se všemi jeho těžkostmi a nadějemi. Dojemný portrét lidí, kteří vzdorují každé nesnázi a pokoušejí se vybudovat si pro sebe kousek normality.