Celé dny pádluje Kerstin ve svém červeném kajaku z doby NDR po Meklenburské jezerní plošině. Chce být sama, oddechnout si. Jednotvárnost a osamělost její cesty přerušují pouze zastávky v kempech. V jednom z nich potká Alimu, která se k pádlující samotářce přidá a konečně klade ty správné otázky. Krátce na to se objeví ještě Sören, čímž se do Kerstinina bytí vrací kus minulosti a učiní konec její odtažitosti.