S takovýmto příběhem jste se v Polsku ještě nesetkali a možná, že jde dokonce o evropský unikát. Odehrává se v Trojzemí. Degradovaná, vylidněná a zdevastovaná vesnice má šanci znovu vzniknout jako ekologická a moderní osada. A to vše díky nasazení a úctě k tradicím a kultuře bývalých obyvatel této obce s názvem Wigancice Żytawskie. 

Obec Wigancice Żytawskie, byla poprvé zmíněná ve 14. století a až do konce druhé světové války ležela mimo území dnešního Polska. Polská historie vesnice trvala pouhého půl století. V této půvabné pohraniční vesničce se v dobré víře usadili Poláci, kteří se sem po válce přesídlili, většinou to byli vojáci. Nikdy si nepomysleli, že zde jejich rodinná sága tak rychle skončí... Už v 90. letech 20. století se obec začala vylidňovat, energetický pracovní trh si vyžádal své oběti. Wigancice měly být zasypány skrývkou z nedalekého dolu Turów. Z vesnice se měla stát halda. Bylo rozhodnuto a obyvatelé obce byli přesídleni a po přesídlení byly jejich domy zbourány. Při zasypávání obce se však ukázalo, že důl změnil plány. Už ne Wigancice, ale odkryté doly bylo třeba zaplnit. Bylo však již příliš pozdě, škola a obchody zmizely z vesnice a zůstalo tu jen několik rodin bez přístupu ke světu, tváří v tvář důlní výsypce. Odstěhovali se sami. Vesnice je přes 30 let prázdná. Poláci zničili vše, co se za 700 let historie obce, která byla 50 let pod polskou správou, vybudovalo a z osady zbyly jen ovocné stromy, keře, zbytky budov a ruiny. Wigancice měly sdílet osud mnoha vesnic, které pohltila povrchová těžba. Rozvíjející se polský průmysl si vyžádal oběti ve formě vyvlastnění a vystěhování, lidé opouštěli své domovy, aby mohla z Turówa proudit energie do celého Polska.

A každý by na vesnici zapomněl, nebýt příběhu o domě, který je symbolem tohoto kraje. Dům, který je dnes jedním z nejkrásnějších hrázděných domů na polské straně, je také jedinou stavbou, která přežila zničení Wigancic. A se stylem! Stellmacherhaus/ dům koláře - důstojný strážce paměti. Před 20 lety byl přemístěn z Wigancic do Zgorzelce a s velkou pečlivostí restaurován. S touto stavbou se dochovala historie domu, rodiny i celé vesnice. Příběh, na který si regionální úřady ani areál Turów tak moc pamatovat nechtějí. A nebýt vzpomínek, nebýt kolářského domu, který nám vesnici připomíná, nebýt velkého sentimentu bývalých obyvatel, asi by si nikdo už dnes nevzpomněl na místo, jako jsou Wigancice Żytawskie.

Snad sny, vize a úcta k tradici brzy udělají z Wigancic téma konverzace v celé Evropě. Nebo alespoň v celém Polsku, protože takový projekt nemá v této zemi obdoby. Vesnice degradovaná průmyslem a přesídlením má šanci na znovuzrození s respektováním tradice a životního prostředí a vyvinout se v moderní, ekologickou obec. Leží přímo na českých hranicích a nabízí velký potenciál a krásné výhledy. Skládka je nyní zelená. Daleko od hlučných ulic a komplexu Turów vše za posledních 30 let zarostlo.

A teď? Mohla by se stát nejmodernější a nejdokonalejší vesnicí v Polsku. A to vědomě. Mohlo by tam bydlet asi 300 rodin, jak tomu bylo těsně po válce, 100 pozemků je již v soukromém vlastnictví. Existují koncepce a plány rozvoje obce, ale úřadům chybí vůle k jejímu obydlení – musí se nově vybudovat silnice, zlepšit vodovod. Před 40 lety byla v obci objevena termální voda, kterou by bylo možné využít k vytápění budov. Toto místo má neuvěřitelný potenciál. Vědí to nejen sentimentální bývalí obyvatelé, ale také vědci a studenti, kteří by zde chtěli provádět výzkum. Díky jejich nasazení již vzniklo 8 různých konceptů obce – pro každého je tu něco. Jsou zde vyhlídkové terasy, agroturistika, turistické a cyklistické stezky, vyhlídková plošina, běžkařské tratě, moderní usedlosti z přírodních materiálů i moderní hrázděné domy. Jednou z diplomových prací je návrh pro vinařství a lázně ve Wigancicích, ostatní návrhy jsou neméně výjimečné. A to vše má šanci se naplnit, protože bývalí obyvatelé i noví majitelé pozemků jsou odhodláni vesnici přestavět. Vyvíjejí nátlak na úřady, shánějí granty a věří, že se tomuto mimořádnému místu podaří vrátit život. S respektem k přírodě, sousedům a životnímu prostředí. Jde pravděpodobně o bezprecedentní opatření. Místo, které bylo díky chybám zdevastováno, bude znovuzrozeno. Moderní příběh vesnice je příběhem o kořenech, sounáležitosti a snech. Ale především je to příběh obyvatel Wigancic, příběhem zkázy, naděje a vize. Příběh se šťastným koncem, kterého budeme všichni svědky.