Die Idee für die Kulturhauptstadtbewerbung ist nicht vom Zittauer Oberbürgermeister.
In der Regel wird der Zittauer Oberbürgermeister mit der Idee, sich mit einem grenzübergreifenden Konzept als europäische Kulturhauptstadt zu bewerben, in Verbindung gebracht. Die Idee ist aber gar nicht von ihm, sondern von Landrat Bernd Lange. Der Landrat hat OB Zenker vor knapp einem Jahr gefragt, ob er sich vorstellen könnte, dass sich die Stadt Zittau bewirbt.

Es gibt kaum Widerspruch.

Zenker selbst reagierte zunächst skeptisch: „Das schaffen wir nicht. Das ist eine Nummer zu groß“, war sein erster Gedanke. Er bat sich Bedenkzeit aus und führte viele Gespräche. Doch mit wem er auch sprach - er traf vor allem auf Begeisterung. Selbst ansonsten als skeptisch bekannte Unternehmer meinten: „Tut irgendetwas weh, wenn wir das machen? Kann irgendetwas passieren?“ Der OB hat versucht, Kritiker der Idee zu finden - blieb damit aber erfolglos mit Ausnahme einer Handvoll Leute, die Ideen deshalb nicht gut finden, weil sie die Leute nicht leiden können, von denen sie stammen. Besonders groß war der Zuspruch in den Bereichen Tourismus, Marketing und Kultur.

Zittau ist nicht die einzige kleine Stadt, die sich bewirbt.

Das Bewerbungsverfahren für die Kulturhauptstadt hat sich verändert. Es geht nicht mehr nur um Metropolen, sondern um Konzepte. Das macht es möglich, dass sich auch kleine, besondere Städte mit guten Ideen bewerben. Beispielsweise gibt eine Kleinstadt in Slowenien namens Nova Gorica, die sich ebenfalls bewirbt – sogar in Abstimmung mit der Stadt Zittau. Nova Gorica hat einschließlich einiger Vororte etwa 30.000 Einwohner und ist bedingt durch die Grenzziehung zwischen Italien und dem ehemaligen Jugoslawien nach dem Zweiten Weltkrieg eine fast vollständig am Reißbrett entstandene Stadt. Das 3mag-Team wird bald einmal nach Nova Gorica reisen, um von dort zu berichten.

Die Städte in der Region müssen ohnehin an ihre Zukunft denken - im regionalen Verbund gelingt das besser.

In Zeiten schnellen Wandels brauchen die Städte der Region eine Vorstellung davon, wie sie in Zukunft erfolgreich und lebenswert sein können. Wenn man größere Projekte vorhat - beispielsweise Sanierungsprojekte wie die Zittauer Mandaukaserne oder regionale Vorhaben wie die stärkere Vernetzung der Tourismusangebote in der Oberlausitz, muss man ohnehin planen, und Planung kostet immer Geld. Die Kulturhauptstadtbewerbung ist ein guter Weg, sich intensiv damit zu beschäftigen und dabei mit vielen Partnern in der Region zusammenzuarbeiten. So entsteht eine Vision für die Zukunft nicht nur für Zittau, sondern auch für die ganze Region, und das vor allem auch über die Grenzen nach Polen und Tschechien hinweg. Zittau liegt zu weit von Dresden weg, um von einer Art „Metropoleneffekt“ zu profitieren. Der Blick auf die Stadt und die Region Oberlausitz ändert sich aber, wenn man beispielsweise Städte wie Liberec mit in Planungen einbezieht. Der Bezirkshauptmann des Liberecký kraj, Martin Půta, ist begeistert von der Idee.

Es geht beim regionalen Kulturangebot nicht darum, mehr zu machen.

Die Region verfügt über ein breites Kulturangebot, und mit der Kulturhauptstadtbewerbung soll keineswegs noch mehr Angebot geschaffen werden. Thomas Zenker: „Zittau ist keine Großstadt. Wir haben schon ein sehr breites Angebot, das sich aber kaum vernetzen lässt. Wir haben auch relativ feste Gruppen, die nur an bestimmte Orte gehen. Es gibt zum Beispiel Leute, die sich für Hochkulturangebote interessieren und diese besuchen. Wenn man diese Angebote zum Beispiel an andere Orte bringen würde, würde sich das Publikum erweitern. Die Kulturhauptstadtbewerbung bewirkt, und zwar unabhängig davon, ob sie gelingt oder nicht, eine stärkere Vernetzung der Angebote - auch über die Grenzen hinweg. Interessierte Menschen und vor allem auch Touristen sollten besser als bisher über bestehende Angebote informiert werden. Wer weiß zum Beispiel, dass Liberec ein tolles Opernhaus hat, in dem das Programm in deutscher, tschechischer und polnischer Sprache übertitelt wird? Oder dass, wenn die Bílí Tygři spielen, jedes Mal zwischen 500 und 1000 deutsche Fans anreisen?“

Am 28.12.2018 traf ich Zittaus Oberbürgermeister Thomas Zenker, um mehr über die Idee der Bewerbung als europäische Kulturhauptstadt 2025 zu erfahren. Dieser Beitrag ist eine Zusammenfassung unseres Gesprächs. Der Zittauer Stadtrat hat Oberbürgermeister Zenker einstimmig beauftragt, die Bewerbung vorzubereiten. Die endgültige Entscheidung, ob sich die Stadt Zittau als Kulturhauptstadt bewirbt, soll am 26. Mai durch einen Bürgerentscheid gefällt werden.

 

Byl to „landrát“ (hejtman) Bernd Lange, který se na jaře/v létě? 2017 obrátil na žitavského starostu Thomase Zenkera. Jestli si dokáže představit, že by se město Zittau přihlásilo do soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. Thomas Zenker souhlasil – ale jen s tím, že se Zittau bude presentovat jako součást celého regionu Trojzemí.

Neexistovali skoro žádné námitky.

Zenker sám byl zpočátku skeptický: „To nemůžeme zvládnout. To je na nás trochu moc," byla jeho první myšlenka. Požádal o čas na rozmyšlenou a diskutoval o tom s mnoha lidmi. Ale jedno s kým mluvil – všichni byli nadšení. Dokonce i ti, jinak skeptičtí podnikatelé, říkali: „Bude nás to nějak bolet, když to uděláme? Může se nám něco stát?" Primátor se pokusil najít skutečné kritiky této myšlenky - ale objevil spíše skeptiky, kteří se chtěli nechat přesvědčit. Doposud se nesetkal s žádným skutečným odmítnutím.

Zittau není jediné malé město, které se o titul uchází.

Proces při podání žádosti o titul Hlavní město kultury se změnil. Už nejde o metropole, ale o koncepty. To umožňuje, že se mohou přihlásit i malá, jedinečná města s dobrými nápady. Tak je tomu i ve Slovinsku, v zemi, která bude v roce 2025, stejně jako Německo, nominovat na titul Evropské hlavní město kultury malé město Nova Gorica. Nova Gorica má, včetně svých předměstí asi 30.000 obyvatel a je vzhledem k po druhé světové válce vyznačení nových hranic mezi Itálií a bývalou Jugoslávií městem, téměř úplně vytvořeným na rýsovacím prkně. Je tedy jasné, že Nova Gorica a Zittau již navázaly kontakty pro spolupráci. To je dobrý důvod pro to, aby se tým 3mag vydal za reportáží do Nové Goricy.

Města v regionu musí tak jako tak přemýšlet o své budoucnosti – v rámci regionálního propojení to půjde lépe.

V dobách rychlých změn potřebují města v regionu představu o tom, jak mohou být v budoucnu úspěšné a dobrým místem pro život. Pokud plánujete větší projekty – například projekty takových renovací, jako je žitavská Mandaukaserne, nebo regionální projekty, jako je větší propojení v rámci nabídky cestovního ruchu v Horní Lužici, budete muset tak jako tak plánovat a plánování vždy stojí peníze. Nominace na titul „Hlavní město kultury“ je dobrou cestou pro celý region, aby se tak zabýval svou vlastní budoucností. Tak vznikne vize pro společnou budoucnost v celém regionu, a to především také přes hranice s Polskem a Českou republikou. Zittau je příliš daleko od Drážďan, aby mohla využít jakéhosi „metropolitního efektu". Pohled na město a region Horní Lužice se však změní, jestliže do procesu plánování zahrnete města jako například Liberec. Hejtman Libereckého kraje Martin Půta je nadšen myšlenkou „Hlavního města kultury“, což je dobrým předpokladem pro společný úspěch.

Při regionální kulturní nabídce nejde o to dělat víc.

Region disponuje širokou škálou kulturních aktivit, a nominace na titul „Evropské hlavní město kultury" nemá za cíl tuto nabídku ještě dál rozšiřovat. Thomas Zenker: „Zittau není velké město. Máme velmi širokou nabídku, ale je obtížné vše propojit. Různé zájmové skupiny jsou zřídka ochotny zapojit se do neznámé nebo cizí kulturní nabídky. Lidé, kteří navštěvují a zajímají se o vysokou kulturu, sotva vnímají rozsah nabídek v oblasti populární hudby, ale pouze vnímají to, že nabídka vysoké kultury v místě je omezená. Pokud by se podařila propagace pomocí rozsáhlejších informací nebo dokonce přenos i na další místa, tak by se publikum rozšířilo. Nominace na „Hlavní město kultury“, bez ohledu na to, zda uspějeme nebo ne, vede k většímu propojení nabídek – dokonce i přes hranice. Zainteresované osoby a zejména turisté by tak měli být lépe, než je tomu doposud, informováni o stávajících nabídkách. Kdo například ví, že Liberec má skvělou operu, v níž je zprostředkováván program v němčině, češtině a polštině? Nebo že když hrají Bílí Tygři, tak tam pokaždé přijede 500 a 1000 německých hokejových fanoušků?“

Nedávno jsem se setkal se žitavským primátorem Thomasem Zenkerem, abych se dozvěděl více o myšlence nominace na Evropské hlavní město kultury v roce 2025. Tento příspěvek je shrnutím našeho rozhovoru. Rada města Zittau primátora Zenkera jednohlasně pověřila přípravou této nominace. Konečné rozhodnutí o tom, zda se bude město Zittau ucházet o titul „Hlavní město kultury“, přinese referendum, které proběhne letos v létě.

To był starosta Bernd Lange, który wiosną/późnym latem? 2017 roku przyszedł do Nadburmistrza miasta Zittau, Thomasa Zenker, z pytaniem czy mógłby sobie wyobrazić, że miasto Zittau ubiegałoby się o tytuł Europejskiej Stolicy Kultury. Thomas Zenker zgodził się – ale tylko z ideą: Zittau idącym do przodu jako część całego regionu Trójnarodowego.

Nie ma prawie żadnego sprzeciwu.

Zenker sam początkowo zareagował sceptycznie: „Nie damy rady. To jest ponad nasze możliwości”- to była jego pierwsza myśl. Poprosił o czas do namysłu i przeprowadził wiele rozmów. Ale z kim by nie rozmawiał – spotykał się prawie tylko z entuzjazmem. Nawet sceptycznie nastawieni przedsiębiorcy stwierdzili: „Czy coś nas to zaboli, jeśli to robimy? Czy coś może się zdarzyć?” Nadburmistrz próbował znaleźć prawdziwych krytyków tego pomysłu – ale znalazł bardziej sceptyków, którzy chcą być przekonani. Dotychczas nie było prawdziwego sprzeciwu.

Zittau nie jest jedynym małym miastem, które składa aplikacje.

Zmieniła się procedura aplikacyjna o tytuł Stolicy Kultury. Nie chodzi już tylko o metropolie, ale o koncepcje. Dzięki temu jest możliwe, że nawet małe, szczególne miasta z dobrymi pomysłami starają się o ten tytuł. Również w Słowenii, kraju, który również ubiega się o Europejską Stolicę Kultury w 2025 roku obok Niemiec, wnioskuje Nova Gorica jako małe miasto. Nova Gorica ma około 30 000 mieszkańców, razem z przedmieściami, a ze względu na rozgraniczenie Włoch i byłej Jugosławii po II wojnie światowej jest prawie całkowicie miastem powstałym na desce kreślarskiej. Jest oczywiste, że Nova Gorica i Zittau nawiązały już kontakty w zakresie współpracy. To wystarczający powód, aby zespół 3mag udał się do Nova Gorica, aby stamtąd relacjonować.

Miasta w regionie i tak muszą myśleć o swojej przyszłości – w sieci regionalnej funkcjonuje to lepiej.

W czasach szybkich zmian miasta regionu potrzebują pomysłu na to, jak mogą odnieść sukces i być wartościowym w przyszłości. Jeśli ma się w planach większe projekty – jak na przykład projekty renowacji, takie jak koszary Mandaukaserne w Zittau lub regionalne założenia, takie jak ściślejsza integracja ofert turystycznych w Oberlausitz (Górnych Łużycach), trzeba w każdym razie planować i planowanie zawsze kosztuje. Wniosek o Stolice Kultury to dobra droga, aby cały region mógł intensywnie zajmować się własną przyszłością. Stwarza to wizję wspólnej przyszłości w całym regionie, szczególnie ponad granicami Polski i Czech. Zittau jest zbyt daleko od Drezna, by czerpać korzyści z pewnego rodzaju „efektu metropolitalnego”. Ale widok na miasto i region Górnych Łużyc zmienia się, jeśli na przykład włączamy w planowanie miasta takie jak Liberec. Starosta Liberecký kraj, Martin Půta, jest entuzjastą idei-Stolicy Kultury, a to jest dobrą podstawą do wspólnego sukcesu.

W regionalnej ofercie kulturalnej nie chodzi o to, aby robić więcej.

Nasz region ma szeroki zakres działań kulturalnych, a wniosek o tytuł Europejskiej Stolicy Kultury nie ma na celu zaoferować jeszcze więcej. Thomas Zenker: „Zittau nie jest dużym miastem. My mamy już całkiem dużo ofert, ale trudno jest je połączyć w sieć. Różne grupy rzadko są skłonne angażować się w nieznane lub obce oferty kulturalne. Ludzie, którzy są zainteresowani i uczestniczą w kulturze wysokiej, ledwie dostrzegają zakres popularnych ofert muzycznych, ale zauważają tylko, że podaż wysokiej kultury na miejscu jest ograniczona. Gdyby można było dostarczyć wiele ofert za pośrednictwem bardziej obszernych informacji, a nawet w innych miejscach, publiczność by się rozszerzyła. Wniosek o Stolice Kultury, niezależnie od tego, czy się powiedzie, czy nie, spowoduje większą łączność ofert – nawet ponad granicami. Zainteresowane osoby, a zwłaszcza turyści, powinni być lepiej poinformowani o istniejących ofertach niż dotychczas. Kto wie, na przykład, że Liberec ma świetną operę, w której program jest w języku niemieckim, czeskim i polskim tłumaczony? Lub, że gdy grają białe tygrysy, Bílí Tygři za każdym razem przyjeżdża pomiędzy 500 a 1000 niemieckich fanów hokeja na lodzie?”

Niedawno spotkałem się z Nadburmistrzem Zittau, Thomasem Zenker, aby dowiedzieć się więcej o idei ubiegania się o Europejską Stolicę Kultury 2025. Ten artykuł jest podsumowaniem naszej rozmowy. Rada miejska Zittau jednomyślnie zleciła Nadburmistrzowi Zenker przygotowanie wniosku. Ostateczna decyzja, czy miasto Zittau będzie ubiegać się o Stolice Kultury, zostanie podjęta latem tego roku w drodze referendum.